1. DEN VÝLETU

Vystartovali jsme ze Sedlčan v sobotu 19.9. ve tři ráno směr Dachstein - Krippenstein. K lanovce jsme dorazili po osmé ranní a počkali si na první lanovku vzhůru k vyhlídce 5 prstů (5Fingers). Po krátké procházce se před námi zjevilo pět vyhlídkových plošin tvořících "5 prstů". Vyhlídka patří rozhodně k adrenalinovým, jelikož se tyčí jako ruka nad propastí hlubokou 400 metrů ve které se nachází jezero Halstätter See. Na stezce mezi horní stanicí lanovky a vyhlídkou naleznete ještě vyhlídku na dachsteinský ledovec (Weltspirale) a na druhé straně "Mamutí jeskyni". Po prohlédnutí zajímavostí jsme se vrátili lanovkou zpět do údolí, nasedli do auta a zamířili do městečka Maria-Worth v Korutanech. Cesta trvala asi dvě a půl hodiny. Shodou okolností jsme po příjezdu do města zjistili, že se zde koná světoznámý tunning sraz Wortherseetreffen. Návštěva města a hlavně vyhlídkové věže Pyramidenkogel tak byla o to zajímavější. Vyhlídková věž se tyční nad městem do výšky 70m a je vystavěna na kopci ve výšce 851m.n.m.. Vyhlídka nabízí 360° pohled na městečko a okolí a její hlavní atrakcí je skluzavka, pomocí které můžete sjet dolů. Když jsme doobdivovali krásně modré Worthersee pokračovali jsme v cestě do Benátek. Do kempu Rialto jsme dorazili kolem šesté večerní. Měli jsme zarezervovaný tzv. glamping - což je v podstatě camping na vyšší úrovni :-) Pro toho kdo nezná, je to velký stan vybavený jako chatka s vlastní sprchou a WC...

2. DEN VÝLETU

Druhý den byla na programu prohlídka Benátek. Přímo u kempu je autobusová zastávka, ze které jsme se dostali do Benátek na nádraží (asi za 10 minut). Pak už jsme jen courali městem podle mapky sem a tam. Prošli jsme si hlavní zajímavosti města, svezli se WaterBusem a zašli si na čerstvé plody moře do jedné z mnoha restaurací. V podvečer jsme se vrátili zpět do kempu a odpočívali...

3. DEN VÝLETU

Tento den jsme měli v plánu cestu domů se zastávkou na rakouské vysokohorské cestě Hochalmstrasse. Tato cesta je dlouhá 14,5km a vede údolím Maltatal až do výšky 1933 m.n.m.. Na začátek cesty jsme dorazili kolem půl desáté dopoledne a měli jsme perfektní počasí. Tuto cestu musím doporučit všem milovníkům horské přírody a motorismu - i když v tomto případě spíš "kochacímu" než závodnímu. Po dosažení konce této cesty nás uchvátil pohled na obrovskou přehradu s vyhlídkovou a bunjee plošinou Kölbreinspeicher . Vše jsme si prošli a prohlédli. Kvůli nedostatku času jsme museli vynechat procházku kolem jezera, které vypadala hodně slibně. Zase ale důvod proč se vrátit...