1. DEN VÝLETU
Na cestu jsme vyrazili v sobotu kolem sedmé hodiny ranní - směr Karlovy Vary. Cesta trvala něco přes hodinku a půl. Ve Varech jsme zaparkovali v parkovacím domě a vydali se do centra. První jsme navštívili Vřídlo a Vřídelní kolonádu. Koupili jsme si pítko a ochutnávali celkem nechutné teplé prameny. Po Vřídelní kolonádě jsme prošli starou kolonádou a podél říčky Teplé proti proudu po pravé straně pokračovali k hotelu Pupp. Prošli jsme kolem hotelu a dál pokračovali Goeteho stezkou až k hotelu Richmond. Tam jsme se otočili a vrátili se po druhé straně zpět k parkovišti. Z Karlových Varů jsme popojeli ke zřícenině hradu Andělská Hora. Po výstupu, sestupu a nasycení jsme pokračovali do obce Kyselka, odkud pochází známá minerálka Mattoni. Obec je spustošená, ale vypadá, že ji nějaký investor opravuje, jelikož se na několika objektech pracovalo... Mattonku jsme si natočili do PETky sebu a pokračovali jsme ke Svatošským skalám. Od parkoviště, které se nachází na kraji Karlových Varů je to ke skalám asi dva kilometry po příjemné rovinaté stezce. Jediné, co vás může zaskočit, pokud nemáte kolo, jsou cyklisté :-). Po trase totiž vede cyklostezka do Lokte nad Ohří. Skály tvoří krásnou scenérii takzvané zkamenělé svatby. Svatošské skály jsou i oblíbenou zastávkou vodáků, kteří sjíždí Ohři. Od skal jsme se vrátili zpět k autu a přejeli na ubytování v Mariánských Lázních.
2. DEN VÝLETU
Druhý den jsme začali návštěvou hradu Loket. Ihned u parkoviště se na skále nachází altánek s vyhlídkou, který je součástí stezky po skalách kolem hradu. Výhled je odtud krásný. Z vyhlídky jsme pokračovali do města, potažmo k hradu. Hrad patří rozhodně k těm hezčím a krásně zachovalým. Hrad jsme si prohlédli pouze z venku, prošli jsme si město a vydali se dál ke kamenné rozhledně u vesnice Krásno. Po zaparkování ve vesnici jsme se vydali vzhůru na Krásenský vrch kolem bývalé pily. Cesta má asi dva kilometry a vede nenáročným terénem po polní cestě a dále po louce. Rozhledna je kamenná a je architektonicky zajímavá, jelikož ji obtáčí schodiště. Výhled je na celý Slavkovský les a Krušné hory. Po rozhlédnutí jsme se vrátili zpět k autu a nabrali směr Bečov nad Teplou. V Bečově se nám podařilo zaparkovat přímo na náměstíčku před hradem (zámkem) a jelikož byl čas oběda, rovnou jsme zasedli ke stolu. Po obědě jsme si šli prohlédnout zámecké zahrady a okolí. Jelikož na prohlídku byla celkem velká fronta, rozhodli jsme se jí neabsolvovat. Místo toho jsme přejeli do srdce Slavkovského lesa k národní přírodní památce Křížky. Jedná se o hadcovou skalku vystupující nad okolní terén, na které jsou vystavěné tři křížky. Toto místo je zajímavé hlavně výskytem rostlin vázajících se právě na horninu zvanou hadec. Zároveň se jedná o jedno ze symbolických míst Slavkovského lesa. Po prohlédnutí jsme pokračovali přes obec Prameny na Kladská rašeliniště. Tato národní přírodní rezervace je zajímavá hlavně díky rašelinným vrchovištím a výskytu české masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. Projdete se tady po pěkně upravené stezce, která vede z větší části po dřevěných chodnících a navštívíte jednotlivé části Kladských rašelin - Tajgu, Paterák, Lysinu, Husí les a Malé rašeliniště. Trasa má kolem dvou kilometrů a rozhodně doporučujeme její návštěvu. Samotná osada Kladská je bývalým loveckým sídlem zdejší šlechty a jelikož je uzavřena hlubokým lesem působí tajemně. Z Kladské jsme se vrátili zpět k Pramenům, kde jsme ochutnali Rudolfův pramen a odbočili směrem na Mariánské Lázně. Po pár kilometrech jsme narazili na parkoviště k přírodní rezervaci Smraďoch. Rezervace je lesním rašeliništěm nacházejícím se na místě tektonického zlomu, kde dochází k únikům oxidu uhličitého a sirovodíku z podzemí. Místo je tedy charakteristické zápachem připomínající zkažená vejce - odtud také název Smraďoch. Kousek od této rezervace se nachází pramen Farské kyselky s železitým jezírkem, které tvoří právě přepad z tohoto pramene. Farská kyselka je velice chutná, proto zde narazíte na spoustu návštěvníků i místních, kteří si ji vozí domů. Po návratu k autu jsme se odebrali na ubytování.
3. DEN VÝLETU
Tento den začal delším přejezdem (asi hodinovým) k Františkovým Lázním, konkrétně k přírodní rezervaci Soos u Komorní Hůrky. Na místě jsme byli opět celkem brzy - odměnou bylo prázdné parkoviště a klidný průchod celou rezervací. Soos znamená v Chebském nářečí močál, což vystihuje povahu této rezervace. Okruh, který Vám toto místo ukáže v celé své kráse vede z větší části po dřevěném chodníku a je bezbarierový. Na začátku stezky se nachází Císařský pramen, poté projdete kolem rozsáhlých rašelinišť až ke světovému unikátu tzv. křemelinovému štítu. Je to místo, kde se dříve nacházelo jezero s velkým množstvím řas rozsivek, z jejichž schránek právě tento štít vznikl. Dále Vás stezka zavede k tzv. mofetům, ze kterých vybublává CO2. Díky rašeliništím, křemelině, mofetům a slaniskům má toto místo ráz měsíční krajiny a je ojedinělým v celé střední Evropě. Po návratu na parkoviště jsme ještě navštívili stanici pro poraněné živočichy a nabrali kurz Františkovy Lázně. Kvůli objížďce trval přejezd o trocu déle než jsme počítali, ale asi za 20 minut jsme byli na místě. Ve městě jsme si prošli hlavně park s kolonádami. Místní prameny jsou hodně slané a jsou spíše vhodné pro inhalaci než na pití. Nejhezčím místem byla dvorana Glauberových pramenů a centrum města se známou sochou Františka a hlavní ulicí. Ve Františkových Lázních jsme ještě stihli oběd a poté jsme se vrátili zpět do Mariánských Lázní. Ty jsme jako jediné ještě neprozkoumali a jelikož jsme měli dobrý čas, rozhodli jsme se prohlídku absolvovat ještě tento den. Začali jsme nad městem v parku Boheminium. Tento park nabízí návštěvníkům miniatury nejznámějších tuzemských památek. Z parku jsme zamířili na mariánskolázeňskou sjezdovku, odkud je to již kousek k rozhledně Hamelika. Rozhledna je kamenná a krásně zachovalá, jedinou chybou je však okolní porost, který zakryl skoro celý výhled. Od rozhledny jsme sjeli dolů do centra, respektive do parkovacího domu. Odtud jsme došli na kolonádu, ke Křížovému pramenu, zpívající fontáně a dolů do městského parku. Jelikož se blížil čas večeře, zašli jsme do "České hospůdky", kterou nám doporučil pán u kterého jsme bydleli. Jídlo i obsluha výborná, můžeme doporučit. Poté už nám zbýval jen návrat na parkoviště a na ubytování.
4. DEN VÝLETU
V úterý jsme ihned po snídani vyrazili k domovu. V plánu jsme měli návštěvu souhradí Točník a Žebrák, které jsme měli při cestě. Přejezd trval asi hodinu a půl, takže jsme byli u hradů kolem půl desáté. Po příjezdu na parkoviště jsme se vydali nejdříve k Točníku. Zřícenina je krásně opravená a nabízejí zde zvýhodněné vstupné na oba dva hrady, čehož jsme využili. Na Točníku je navíc ještě výběh s medvědy což ocení hlavně děti. Z Točníku jsme sešli lesní cestou dolů do vesnice ve které je zřícenina Žebráku. Po prohlídce a návštěvě Žebráku jsme se vydali domů. Slavkovský les a jeho příroda nás nadchli a myslím, že se sem ještě v budoucnu podíváme...